Dlouhé blonďaté vlasy. Zářivé tmavé oči. Zuby bílé jako
perličky. Nikdy předtím jsem ji neviděla, ale jakmile ji zahlédnu v
davu lidí na terminálu, okamžitě vím, že je to ona. Je totiž k
nerozeznání od naší mrtvé dcery. A právě proto jsem ji k nám
pozvala.
Od chvíle, kdy naše výměnná studentka Tanya vstoupí k nám domů, je
to, jako by naše dcera znovu ožila. Štíhlá světlovlasá Tanya je
naší Anabel tak podobná, až mám někdy pocit, že se nám vrátila
ztracená dcera.
Moje mladší dcera Paige však z naší návštěvy tak nadšená není.
Přijde jí zvláštní, jak moc se Tanya podobá naší Anabel, a vytáčí
ji, že náš host nosí oblečení po její sestře. Paige ale měla i s
Anabel odjakživa napjatý vztah. Další dospívající dívka v domě bude
pro naši rodinu požehnáním. Ani v nejmenším o tom nepochybuji.
Paige se mě ale zničehonic začne vyptávat na Tanyinu minulost. Prý
není ta, za kterou se vydává. Ale já už dávno pochopila, že někdy
je lepší se nepídit po věcech, na které nechcete znát odpověď. A já
rozhodně nechci, aby si Paige hrála s ohněm, protože i já začínám
mít podezření, že před námi Tanya něco skrývá.
Jenže to nejtemnější tajemství si v srdci nesu já.