New TikTok trend: What would you advise your younger self? Jak vypadá dívka? Jak má vypadat žena? A jak se to pozná? Vizuální umělkyně Magdaléna Kašparová pracuje se zápisky ze svého dospívání podobně jako s obrazovými kolážemi. Primárně nejde o psaní, ale o shromáždění stop určité fáze života. Deníkové záznamy, "dopísky" nebo esemesky vylovené z paměti starého mobilu nás od pubertální zkratkovitosti, naivity či kýčovitosti vedou k prožité bolesti. Hlavním tématem je anorexie. Magdaléna Kašparová (nar. 1993) je multimediální umělkyně, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se obrací k osobní paměti, s níž pracuje prostřednictvím (kompulzivně shromažďovaných) dobových artefaktů, popkulturních trendů, ale také dobově příznačných komunikačních kanálů (SMS, MMS, facebook, snapchat). Využívá přitom prostředků remediace a mediální archeologie. V autorských videích jako My 00's Diary (2020) nebo Storytime (2021) přejímá konvence vlogu; projekt Osobní archeologie prezentovala formou site-specific instalace i webové stránky. V připravované knize Hlavně se těším na sny se prostřednictvím textových záznamů a obrazových koláží vrací ke své zkušenosti s poruchou příjmu potravy, kvůli níž byla hospitalizována v nemocnici v Motole.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.