Kniha Hegelova fenomenologie světa obrací obvyklé čtení Fenomenologie ducha naruby. Nejde v první řadě o "výchovu vědomí", ale o příběh světů - konkrétních, historicky proměnlivých obrazů skutečnosti, z nichž vědomí vychází, když myslí a jedná. Tyto světové modely - od přírodovědných schémat přes morální zákony až po moderní společnost - se u Hegela postupně hroutí v okamžicích poznávacích, morálních a praktických nezdarů. "Absolutní vědění" neznamená poslední metafyzický únik, nýbrž formulaci takového světa, který nejlépe odpovídá realitě tím, že přijímá konečnost, pluralitu a vzájemné uznání jako své konstitutivní principy. Moderní svoboda je však dvojznačná: svět, na němž se podílíme, nás zároveň odcizuje - a právě tato distance umožňuje, aby lidské instituce nabyly závaznosti. Kniha ukazuje Hegela jako myslitele literárního i politického: Jeho rozumění trhu, práva, revoluce, fanatismu či šílenství otevírají prostor k zamyšlení nad tím, jaký svět si dnes vytváříme a jak v něm chceme žít.
Během letního pobytu Jiřího Adama z Dobronína s manželkou na tvrzi jejích rodičů v Panské Lhotě dojde ve zříceninách nedalekého hradu Rokštejnu k vraždě faráře Ignáce. Ale nejen to, na hradě se v noci objevuje tajemná postava mnicha. Je vrahem on? Jiří Adam se celé věci ujme, ale záhy zjistí, že věc je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Zvláště když dojde k další vraždě…