První ucelený český překlad Rilkeho francouzských básní doplněný vysvětlivkami a komentáři v synoptickém vydání. br Rilke je výsostně básníkem německého jazyka. Složil stovky německých básní a jaksi mimo i přes čtyři sta básní ve francouzštině. Část z nich přeložil například Vladimír Holan. Náš překlad vychází ze Sämtliche Werke (Bd. II), které opakovaně vydával Rilke-Archiv pod vedením Ernsta Zinna (konkrétně z vydání Insel Verlag, 1987). Rilkovy francouzské básně nejsou žádným rozmarem, ale svého druhu jeho dalším, už posledním vrcholem, či alespoň stoupáním k němu. Pro veřejnost i většinu fanoušků, rilkologů a badatelů jsou současně ale l‘ouvre inconnue (neznámým dílem).
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…