První tištěnou knížkou Dana Kolingera, grafickou úpravou i sazbou blízkou starému dobrému samizdatu, byla útlá sbírka „Cesta domů“ (2006). Skutečně přiznanou prvotinou se stala až sbírka „Bílé trnky“ (2022) s citlivým doslovem básníka a šumavského samorosta Romana Szpuka. A co říci o sbírce „Dopoledne s mátovým čajem“? Ač jde o verše z roku 2021, je v nich skryto celých šest desítek let autorova života, který, kromě výstřelků mládí, nezahodil nic z toho, čím prošel. A nosí si to hrdě ve své lehké torně kráčeje zemí rodnou, zemí Bohem zaslíbenou… Vít Dan Kolinger nám dává prostřednictvím svých veršů nahlédnout do své duše, do svého přirozeného prostoru. Všechno v jeho poesii hraje, nejde o básnické rekvizity – země, vzduch, vůně, ticho, voda, déšť, mlha či led… Všechno má své místo, svůj význam, své poselství. Proč ještě přidávat nějaká další slova? Nechte se pozvat do zvláštního světa básníkovy imaginace a sami poznáte, jak se vás dotkne...
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…