*** Divné údolí *** Známá parta, úplně jiný příběh. Místo autorových obvyklých detektivek máte v rukou romaneto, trochu sci-fi, možná i mysteriózní román. Děj časově předchází detektivním případům. Trampská parta, kterou znáte z přechozích knih, se teprve formuje, v údolí kolem říčky Sobotnice hledá místo pro sídlo osady. Jednoho dne projdou do údolí neobyčejně hustou mlhou a za ní objeví svět podivný a plný záhad. Po právu údolí nazvou Divným. Čeká je tam řada zážitků tak zvláštních, že jim zprvu sami nevěří. Zažijí nečekaná setkání, zjišťují, že náš svět má dvě strany mince, aby nakonec dospěli k poznání, že tohle údolí má rádo, když je svět v pořádku. *** Ve stejné řece *** Pokračování Divného údolí. Když na konci prvního příběhu zmizí mlha a údolí ztratí své podivné vlastnosti, naši hrdinové se s tím těžko smiřují. Až do chvíle, kdy jeden z nich dostane nápad, kterak znovu vstoupit do stejné řeky, o čemž už řečtí filozofové věděli, že to dost dobře nelze. Výsledkem je poznání, že Divné údolí je ještě divnější, že není samo a že mince může mít i tři strany…
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.