Disidenti u moci
Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit
sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a
demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a
Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A
nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby
někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace
totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím?
Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s
organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost
vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská
zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a
totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na
univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází
česká demokracie a západní civilizace?
To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci:
Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil
historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se
jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí
disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda
Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†),
Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr
Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin
Palouš.
Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K.
Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo
Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné
publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který
čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české
občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.
