Deník Leošky Kutheilové

Deník Leošky Kutheilové je jeden z prvních románů české autorky žijící ve Švýcarsku, který vyšel v roce 1987 v nakladatelství Sixty-Eight Publishers u manželů Škvoreckých v Torontu. Později byl vysílán australským rádiem a měl úspěch také na Svobodné Evropě, kde získal jednu z posluchačských cen. Tento příběh je biografickým vyprávěním desetileté školačky Leošky K., která popisuje peripetie a drobné radosti dítěte vyrůstajícího za železnou oponou v 50. letech. Leoška není jako ostatní děti jejího věku, o kus dětství ji připravily následky dětské obrny. Ale o to více je vnímavá a přemýšlí o tom, co se kolem ní děje. Leoška se snaží všemu přijít na kloub a hledá svou vlastní cestu k pravdě. V příběhu je načrtnuto mnoho charakteristických postav, které celou atmosféru hluboké nesvobody dokreslují. Otec intelektuál, který se bojí, že mu zavřou jeho ordinaci, učitelka Leošky, zasloužilá soudružka Kašparová, která svým žákům ukazuje „správný“ pohled na svět. Také dědeček, neúnavný podporovatel kopečkářů neboli lidí, kteří se snaží nelegálně dostat přes hranice. Příběh Leošky je tragikomickým portrétem doby a jejího odrazu v dětské duši, a je proto určen jak dětem, tak dospělým posluchačům.