Na první pohled může Cugaru spisovatele Osamu Dazaie působit
„jen" jako laskavý a přívětivý cestopis. Mladý muž se po deseti
letech vrací z Tokia do rodného kraje, aby čtenáře provedl krajinou
nejsevernější části ostrova Honšú.
Jak je však u Dazaiových děl zvykem, i zde se skrývají hlubší
témata, která jsou pro autora typická: hraní rolí v nefunkční
rodině, pocit vykořeněnosti, rozpolcenost a celková životní
bezútěšnost.
Spolu s mistrem slova a prožitku tak vyrážíme na další dlouho
doznívající cestu - nejen krajinou, ale i hlubokým nitrem člověka,
kde se odráží všechny křehkosti a protiklady lidské duše.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…