Boží svědek v propasti zla

Etty Hillesum (1914 – 1943) byla mladá holandská Židovka, která zahynula na podzim roku 1943 v Osvětimi. Její deníky a dopisy, jež po válce vyšly knižně, patří mezi nevýznačnější duchovní svědectví 20. století. Uprostřed svého intelektuálního bloudění a v kontextu válečných hrůz objevila Boží přítomnost, tajemný zdroj hluboké lásky a radosti, začala nově vnímat krásu a důstojnost lidského života. Její duchovní cesta je dost atypická. Při svém hledání čerpá jak z judaismu, tak z křesťanství, ani jedno vyznání však a nepřijme bezvýhradně a plně nepraktikuje. Ve svém nitru však postupně objevuje osobního Boha, kterého bez obtíží poznávají židé i křesťané, a objeví i sílu sebedarující lásky, která je silnější než jakékoli zlo, silnější než smrt. Autor napsal svou životopisnou črtu o Etty s jediným přáním – umožnit nám lépe poznat tuto oslovující osobnost, která svou autentičností přitahuje stále nové a nové čtenáře.