Jsou obyčejní a topí se v tom až po uši. A právě proto jsou tak
přitažliví.
Kosťa se vrací z vězení a už mu moc času nezbývá. Cíba s Fošnou
nikdy pořádně makat nebudou, ať se z nich Rýma třeba zvencne. Tři
Marie si u vyschlé studny vyřizují dávné účty a na silvestra možná
všechno bouchne. Nejlíp je nakonec tomu nebohému kocourovi, který
nemá o svém údělu ani ponětí. Všechno kolem se mění a jisté je jen
to, že ne všem osud rozdal stejně dobré karty.
Hrdinové povídek jsou skoupí na slovo a svá tajemství, traumata,
lásky i naděje si pečlivě střeží. Málokdy si někoho pustí k tělu a
téměř nikdy nepožádají o pomoc. Za jejich mlčením a zdánlivě
bezvýznamnými gesty se zračí touha ještě alespoň jednou, možná
naposled, skutečně žít.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…