Výtvarná škola Bauhaus se zrodila v krátkém meziválečném období a působila pouhých čtrnáct let, za tu dobu se jí však podařilo zcela proměnit tvář moderny. Přinesla odvážné umělecké vize a novátorské propojení klasického umění, řemesla a techniky, to vše napříč nejrůznějšími druhy umění, jako je malba, sochařství, design, architektura, film, fotografie, textil, keramika, divadlo a umělecké instalace. Zakladatel školy Walter Gropius přizval ke spolupráci nejvěhlasnější umělce své doby, součástí učitelského kolektivu se tak stali Josef a Anni Albersovi, Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Oskar Schlemmer, Gunta Stölzlová, Marianne Brandtová a Ludwig Mies van der Rohe. Škola postupně úspěšně působila ve třech různých městech, Výmaru, Dessavě a Berlíně, kromě toho soustavně podporovala nejrůznější výměnné stáže a společné projekty studentů a vyučujících. Rozmanité styly a přístupy charakterizoval idealismus a snaha o „totální“ umělecké dílo, které by propojilo nejrůznější techniky a média do jednoho celku. Svoboda kreativního vyjádření a smělé ideje se tu spojily, aby vedly k funkčním a krásným výtvorům. Kniha představuje průkopnickou činnost této školy, a to jak v rámci modernistického hnutí, tak na poli vzdělávání.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.