Barokní minimalismus je pochopitelně můj osobní, poetický konstrukt. Je tedy potřeba ho takto vnímat, spíše jako název sbírky básní než jako stylovou definici. Jedná se o ryze synkretický, ze striktního pohledu nečistý přístup, vycházející sice z minimalismu, avšak významně podpořený technologií, s poetickým obsahem, poučený z historie, neberoucí se příliš vážně a schopný improvizovat. Barokním minimalismem tedy nazývám architekturu mnoha atmosfér, architekturu radosti ze života, architekturu, která je projevem a výsledkem mé touhy stavět. Ondřej Císler Kniha je interpretací architektonické tvorby jedné z nejvýraznějších osobností střední generace Ondřeje Císlera (1972) prostřednictvím vlastního textu a obrazového eseje zachycujícího jeho realizace. Motivací ke vzniku knihy je jeho osobní zkušenost s většinou ústně předávaným teoretickým myšlením našich předních architektů (Šrámková, Přikryl, Bočan…) a autorskými texty předních světových architektů (Kahn, Zumthor, Caruso, Šik…). Tato ústní tradice představuje pro současné tvůrce architektury překvapivě ucelený a živý zdrojový kód díla. Samozřejmostí je pro Císlera podrobné studium české architektury 20. století. Je dobré připomenout, že naše současná architektonická scéna na čestné výjimky autorské texty praktikujících architektů v podstatě postrádá. Kvalita architektonického dědictví a jeho pestrost je tak pro současného tvůrce vhodným pozadím a zároveň závazkem k naplnění imperativu plnohodnotné architektonické tvorby: "Stavět, učit a psát". Koncepce: Ondřej Císler, Klára Kvízová Texty: Petr Borkovec, Ondřej Císler, Tomáš Hříbek Překlad: Marek Procházka
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.