Vydejte se na dobrodružnou výpravu za životním objevem nafrněné
Pralinky a jejího věrného kamaráda Barnabáše, který by ji nikdy, za
žádných okolností, nenechal na holičkách…
Představte si, že máte aristokratický původ, jenž vás předurčuje k
životu v nekonečném pohodlí a neutuchající péči. Představte si, že
největší utrpení, kterému můžete být vystaveni, je malilinko
přerostlý drápek, který by vám mohl znepříjemnit ladnou chůzi po
koberci s vysokým vlasem. Přesně tak bezstarostný život vedla
Pralinka. A pak se jednou všechno ošklivě zvrtlo. Bude to cesta
pěkně špinavá, plná bláta, říční vody, ústrků a zimy. Ale také
objevů. Pralinka zjistí, že zvířata ze sousedství dokáží žít
šťastně bez zlatavých polštářků, vyhřívaných dek a koupelí, jen se
svou rodinou. Že přátelství je víc než plná miska a že vůbec
nevadí, že nemáte předky doložené deset generací zpět, stačí, když
máte dobrou duši a radost ze života.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.