Knihou Babička vstupuje básník Pavel Novotný do oblasti prózy.
Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň,
vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka, a přitom skrývá
řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně
stále dospělejšíma očima jejího vnuka.
Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české
literatury devatenáctého století - nejde jen o změnu kulis, ale
také charakterů, systému hodnot, a v neposlední řadě o literární
stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky
pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže
být pouhou iluzí. Miniromán Babička volně navazuje na autorovy
básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura.