Auta vjíždějí do lodí

Ve své nové řadové sbírce Petr Hruška zůstává věrný své civilní citovosti i starým motivům. Autor závěrečné poznámky ke knize, Jan Štolba mimo jiné ke knize dodává: „I novou sbírku tvoří básníkovy křehké soukromé epifanie, ostře zahlédnuté situace a chvíle s přesahem k zázračnému." Hrušku přitahují všední bezcestí, kdy se věci zvláštně zadrhnou, přesmyknou a svět odhalí své další, dosud neznámé souřadnice. Ale zároveň se uvnitř nových veršů i cosi změnilo. Boříme se do světa drsnějšího, brutálnějšího, jehož rozeklaný reliéf budí neklid a znejistění. Anebo rovnou bezradnost - vybízející k úniku? Básník jako by ztrácel s lecčím trpělivost, už se mu nechce být příliš shovívavý ke světu, jenž se tak řvavě, bezohledně, bezedně plní sám sebou...