Děti – nevinné i vychytralé, roztomilé i zlomyslné, zrcadla dospělého světa i jeho nečekaní rozvraceči. Povídková sbírka Ach, ty děti nabízí pestrý průřez pohledů na dětský svět očima dvanácti předních českých autorů a autorek. Co příběh, to jiný úhel – od humorného přes napínavý a hororově pohádkový až po mrazivá rodinná dramata, v nichž jde mnohdy o život. Děti zde nejsou jen objektem výchovy nebo obětí okolností, ale také aktivními hybateli děje – někdy zábavným, jindy znepokojivým způsobem. Jsou zobrazeny jednou jako statečné osobnosti, které přebírají roli rodičů, když tito selhávají, podruhé jako citoví vyděrači, malí ďasové, schopní zbořit dům, či bytosti, jež nás svými rozhodnutími mohou zachránit, utěšit anebo taky dostat do blázince, ba i do hrobu. Příběhy o vztazích mezi rodiči, prarodiči, potomstvem i mezi dětmi navzájem a o tom, jak láskyplné i vyhrocené tyto vztahy mohou být.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.