Jak a proč? Jak se ženy stávají sériovými vražedkyněmi a proč
zabíjejí? Proč je jednoduché: mohou zabíjet ze stejných důvodů jako
muži sérioví vrazi: kvůli moci, ovládání, sexuálnímu chtíči, zisku,
vzrušení, sebeúctě, pomstě a šílenství.
Existují však některé pozoruhodné rozdíly. Mužští sérioví vrazi se
často dopouštějí únosů, věznění, znásilňování a mrzačení, aby
vyjádřili svůj vztek a touhu po kontrole; ženské sériové vražedkyně
se obvykle vrhají rovnou do zabíjení – nezastavují se, aby se
cestou nechaly zmrzačit nebo kousnout. Žádné polaroidy, masturbace
na místě činu nebo sex s mrtvolou. Sériové vražedkyně se věnují
pouze svému byznysu... a to je vražda. V tomto smyslu jsou
neskonale smrtelnější než mužští predátoři, kteří se řídí
fantazií…
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.