Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjejí od energetiky. Zdrojů energie je přitom málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva — jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se tak stala technologie nabíjení a především elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl tudíž neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat technologická i podnikatelská tajemství a také přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést. Budoucnost to je ekologická, ovšem zdaleka ne bez mocenského soupeření.
V divokém Vachánském koridoru uvízl americký výzkumný tým. Nic tragického, jen nepříjemný problém s logistikou. Nová afghánská vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Americká vláda chce, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Všichni chtějí, aby se vědci v pořádku vrátili domů. Snadný úkol pro vojáky země, která se Afghánistán nikdy nesnažila ovládnout. Britové jsou mimo hru, Rusové jsou mimo hru, Američané jsou mimo hru. Češi mají ve Střední Asii dobrou pověst. Jedno letadlo, pár terénních vozů, pro jistotu pěchotní zbraně, lehce nepřiměřená zásoba munice, tři desítky chlapů a jedna žena – odstřelovač. „Tohle bude nejlepší dovolená mýho života." – desátník Kocman