Zdroje a perspetivy evropských ekonomik
Knihu koupíte v
1 e-shopu
od
190 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Martinus.cz
190 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
a
1
další varianta
Martinus.cz
199 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Krátký popis
Co je globalizace? Hledání odpovědi na tuto otázku zahájíme
připomenutím, co za globalizaci považuje J. Keller. Z jeho pohledu
jde o „komplexní proces technických, ekonomických, politických,
sociálních a kulturních změn, jež se projevují zejména v posledních
dvou desetiletích 20. století“. Symbolem globalizace je internet,
sáhněme proto úvodem po značně problematickém zdroji – po
Wikipedii: „Globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé
změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických,
sociokulturních a ekonomických událostí na globální (mondiální)
úrovni. Globalizaci lze chápat jako nerovný proces, v jehož
důsledku se některé části světa relativně přibližují, zatímco jiné
relativně oddalují, to vše bez ohledu na geografickou vzdálenost.
Tyto nové vzdálenosti jsou určeny rychlostí přenosu informací a
jsou přímým důsledkem úrovně zapojení míst do systému globální
ekonomiky. Díky těmto rozdílům mohou mít podobné procesy v různých
částech světa velmi rozdílné důsledky (typickým příkladem je např.
zavádění volného trhu)“. Problematika soudobé globalizace náleží k
tématům nejenom ústředním, ale i tématům nejkonfliktnějším. Různé
zájmy a odlišné kontexty vytvářejí nejednoznačnost v pojetí
globalizace, kdy dosud neexistuje jednotné vymezení obsahu,
charakteru a směřování těchto mnohostranných procesů, ani ucelená a
všeobecněji přijímaná teoretická reflexe. Chybí rovněž souhlasné
časové určení počátku globalizace a jejích vývojových etap.
Neujasněnost a problémy vládnou i v otázkách identifikace objektu a
subjektů globalizace – „globalizuje se svět“, je kýmsi
„globalizován“ nebo spíše platí obé? Vše je umocňováno tím, že v
pomyslném žebříčku pojmů, které díky inflačnímu (a módnímu)
nadužívání mnohdy ztrácejí na obsahu, právě globalizace často vede
a stala se největší „modlou“ i „strašákem“ posledního cca
čtvrtstoletí. Nikoli nevýznamné místo přitom zaujímá též její, výše
již připomenutá, – otevřená i skrytá – propagandistická,
ideologická, resp. apologetická funkce. Globalizaci možno považovat
za kvalitativní změnu a produkt rozvoje technologií, jak bude níže
precizováno.