Blíží se poslední dubnová noc, v níž podle pověr zlo sílí a musí shořet na hranici. V Bučině v Železných horách se chystá pálení čarodějnic. Anetu sem přitahují vzpomínky – na lásku a na smrt. Tady udělala nejhorší ze všech špatných rozhodnutí. Teď se do Bučiny vydává najít vyděrače, který si nechává platit za mlčení o její vině. Společnost jí dělá kamarádka Veronika. Když se od Anety nechá pozvat na chalupu pod romantickou zříceninou, neví jistě, co od bizarní tradice očekávat. Rozhodně to není vražda.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.