Když před třemi desetiletími začal Alexandr Dugin propagovat obnovu eurasijského impéria, jeho ideje se zdály okrajové. V éře vlády Vladimira Putina, kterého Dugin považuje za klíčovou osobu současných ruských i světových dějin, už není radno Dugina přehlížet. Jeho vize se naplňují rychleji, než bychom si přáli. V útlé knížce sice nelze plně obsáhnout Duginovu "čtvrtou politickou teorii", jejíž založení sahá až k Martinu Heideggerovi, ale už to, že prozumíme teoretickému pozadí Duginových názorů, nám poskytne vodítko, jak chápat jeho na první dojem chaotická a radikální prohlášení, které ústí až ve vizi třetí světové války, zničení Západu a obnovení velkoruské slávy.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.