I v tomto Lorkově dramatu, které tvoří trilogii s jeho Domem Bernardy Albové a Krvavou svatbou, nacházíme hluboké porozumění pro osudy žen a jejich těžké postavení na španělském venkově na počátku dvacátého století. Titulní postava hry Yerma marně touží po narození dítěte, kterým ji manželství s mužem, kterého si sama nezvolila, nedokáže obdařit. Tragický příběh o nenaplněném snu, který se divákům odkrývá v básnivém dramatu, a obraz společnosti, která Yermě nedává možnost sen uskutečnit bez porušení psaných i nepsaných pravidel, patří mezi autorova vrcholná díla. Vychází v překladu Antonína Přidala jako 191. svazek edice D.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.