Tři rozhovory s osobnostmi, které výrazně ovlivnily české nekamenné
divadlo v době jeho největšího rozmachu koncem padesátých a v
průběhu celých šedesátých let minulého století. Václav Havel, Pavel
Landovský a Jiří Suchý byli zároveň protagonisty tří malých, ale
dominantních divadel: Divadla Na zábradlí, Činoherního klubu a
Semaforu. Nikdo z nich v té době neměl vystudovanou divadelní
fakultu, Václav Havel ji absolvoval dodatečně dálkově, a na počátku
sedmdesátých let byla jejich kariéra přerušena, nebo alespoň silně
omezena. Přesto tato malá divadla, jejich hlavní představitelé a
jejich svobodný, ani školami, ani ideologií neprefabrikovaný
kreativní duch neinovovali jen divadlo šedesátých let, ale v roce
1989 i politiku. Potvrzovala se tím slova starých a moudrých, že
inovace přichází skoro vždy z periferie, protože lidé v centru
bývají oslněni úspěchem, chtějí ho opakovat, a proto opakují i sami
sebe. Tři rozhovory představují tři typy vzpoury: Václav Havel
bojoval s vládnoucí nenormalitou životem v pravdě, Pavel Landovský
klaunstvím a Jiří Suchý prací.
Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí?Navždy, pokud jí
člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po
zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět
vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů.
Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co
bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit
žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že
to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět. Jak dlouho
trvá, než člověk přijde o iluze?Tím déle, oč horoucněji se k nim
upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech,
možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat
lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné
honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na
něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí
znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším
tušili) od samého začátku. Jak dlouho trvá, než člověk uteče do
rezignace?Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby
se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku
nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje
jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se
dopustil největšího omylu. A jak dlouho trvá, než se ztratí
dvacetitisícové město?
Stále hledáte nějaké knihy on-line
a už Vás nebaví procházet všechny e-shopy?
Najděte všechny knihy, které si chcete koupit. Přidejte si je do košíku a nechte nás, abychom porovnali ceny a dostupnost e-shopů s knihami a zobrazili Vám ty nejvýhodnější nabídky!
Pak již stačí jen přejít do vybraného e-shopu a knihy si objednat...