Dobrodružný román je inspirován skutečnou událostí z roku 1789 - vzpourou námořníků proti kapitánu Williamu Blighovi na britské lodi Bounty. Tento příběh byl během 19. a 20. století námětem mnoha literárních, výtvarných i filmových zpracování. Není se čemu divit, cesta fregaty Královského námořnictva, která mířila na Tahiti, aby naložila semena chlebovníku pro potravu otroků v Karibiku, je mimořádně dramatická. Námořníci trpící pod despotickým velením kapitána Bligha, zakusili na Tahiti pozemský ráj, nádhernou tropickou přírodu, průzračně čisté moře, přátelství místních obyvatel, náklonnost žen - a především poprvé v životě poznali harmonickou společnost, dosud nezkaženou touhou po penězích a zisku. Příběh proslulé vzpoury nemá dobrý konec, avšak potomci i odkaz odvážných námořníků stále žijí dál.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.