Sbírka povídek a příběhů dvanácti žen, které se scházejí již osm
let v rámci stejnojmenného programu organizace Život 90.
V těchto příspěvcích je různorodost, a možná i neucelenost, jak se
ani není možné divit. Každá je originál, každá vnímá svůj život po
svém. Někdo si své soukromí hlídá víc, někdo nabízí nesmělé odkazy
na bolestné historické události, někdo píše krátká zamyšlení nad
stavem dnešního světa, někdo vzpomíná na humorné zážitky z
mládí.
Vše je autentické. Autorky našly odvahu něco říct, něco formulovat,
a psaní je zavedlo do oblasti, kam často nevstupujeme - objevování
sebe sama, své síly, svých schopností. Ve svých příbězích někdy
slaví malá "vítězství" a drobné úspěchy nad sebou samými. Je to
vyjádřeno třeba jen jakoby náhodně, pod čarou. Vždy se přidá i
trocha sebekritiky a v diskusích se ozývají tiché pochybnosti. Ale
otevřela se cesta dovnitř. V tom je ten léčivý prvek vzpomínek. Tam
se potkáváme samy se sebou jako ryzí bytosti, a ne pouze v těch nám
velmi dobře známých rolích matky, manželky, partnerky, dcery či
vdovy.
Žádná z těchto žen neměla život lehký, ba naopak. Nikdo neměl žádná
privilegia. Zažily pády režimů, pády manželství, úmrtí dětí a
partnerů, vážná onemocnění a různá další dramata. Jsou zde obyčejné
příběhy obyčejných žen. Ony ale mají neobyčejnou výdrž, chuť do
života, chuť podělit se o své zkušenosti.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.