Pokud máte rádi klasické detektivní příběhy, chytrá zvířata a
rádi pečete a vaříte, zkuste Vraždu u majáku, detektivní příběh
odehrávající se v malém městě Exham on Sea v anglickém
Somersetu.
Nová obyvatelka města Libby Forestová, která se vzpamatovává z
nehezkého manželství a snaží se vybudovat si v městečku nový život
jako cukrářka, najde jednoho dne na pláži pod místní zajímavostí,
majákem s devíti nohami, tělo ženy. Policie považuje smrt bývalé
rockové hvězdy za nehodu, ale Libby je přesvědčená, že byla
zavražděna. Když dojde k dalšímu náhlému úmrtí, Libby se i přes
odpor místních obyvatel snaží najít vraha. Každý ve městě bývalou
rockovou zpěvačku zřejmě znal, ale zdá se, že nikdo neví, proč
zemřela. Jako by je to ani moc nezajímalo. Co ji přivedlo po tolika
letech zpátky do Exhamu? Kdo chtěl, aby zemřela? Leží klíč k její
vraždě tady ve městě, nebo daleko za Atlantikem?
Vražda u majáku je první ze série klasických detektivních příběhů
Vraždy v Exham on Sea. Představuje nám zajímavé obyvatele
přímořského městečka a také pár moučníků, které mají rádi.
Zelená pole, zvlněná krajina a písečné pláže anglického západu
poskytují perfektní scenérii pro záhadné zločiny a různé intriky.
Série se bude líbit všem milovníkům klasických detektivek, jako
jsou ty od Agathy Christie nebo Vraždy v Midsomeru. Zároveň potěší
i nadšené kuchaře a kuchařky a milovníky zvířat. Nabízí svižné
detektivní příběhy s příměsí pletich a drbů malého města
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.