Výbor z pěti sbírek bosenského básníka Igora Klikovace připravený Adinem Ljucou a Dominikou Křesťanovou svým způsobem představuje autorův "obkreslený život", totiž cestopis, nebo, ještě přesněji, lodní deník černého pasažéra. Čtete text, v němž se rodák ze Sarajeva dnes na sebe se svým rodným městem dívá hledáčkem odstřelovače: "A pak se na sebe díváte jako odstřelovači / z opačných stran řeky, kterým jarní teplo na chvíli uspává / svaly v prstech" (Sarajevo). Jen jako takový mohl napsat: "čím dál víc mi připadá", že domů "vlastně odcházím jen pro ten pocit úplného vyvlastnění, / který roste jen tam" (Tehdy a teď ). V Londýně, kde žije, je jeho obyvatelem i přistěhovalcem. Na cestách běžencem i poutníkem. A jen jako takový vidí to, co miliony turistů nevidí a snad ani nechtějí vidět: slavný Gaudího kostel "navěky ukřižovaný mezi jeřáby" (Barcelona). Je černým pasažérem života, který si vede deník ve verších. Je tím, kdo je doma všude a nikde.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…