Jak zásadní změna v dětství způsobuje epidemii duševních nemocí Povinná četba pro všechny rodiče. Po více než deseti letech stability se duševní zdraví dospívajících na počátku roku 2010 prudce zhoršilo. Míra depresí, úzkosti, sebepoškozování a sebevražd prudce vzrostla a v mnoha ukazatelích se více než zdvojnásobila. Proč? Sociální psycholog Jonathan Haidt v knize Generace úzkosti uvádí fakta o epidemii duševních onemocnění dospívajících, která zasáhla mnoho zemí ve stejné době. Zkoumá podstatu dětství, včetně toho, proč děti potřebují hru a nezávislé zkoumání, aby dospěly ve schopné a prosperující dospělé. Ukazuje, jak dětství založené na hře začalo upadat v 80. letech 20. století a jak bylo nakonec vymýceno nástupem dětství založeného na telefonu na počátku roku 2010. Představuje více než tucet mechanismů, jimiž táto zásadní změna v detství ovlivnila sociální a neurologický vývoj dětí, a zahrnuje vše od nedostatku spánku po fragmentaci pozornosti, závislost, osamělost, sociální nákazu, sociální srovnávání a perfekcionismus. Vysvětluje, proč sociální média škodí více dívkám než chlapcům a proč se chlapci přesouvají z reálného do virtuálního světa, což má katastrofální důsledky pro ně samotné, jejich rodiny i společnost. Popisuje kroky, které mohou podniknout rodiče, učitelé, školy, technologické společnosti a vlády, aby ukončili epidemii duševních chorob a obnovili lidštější dětství. „Jednejte!“ vyzývá Haidt čtenáře.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.