Útok na Pearl Harbor - Americké letadlové lodě a bitva o atol Wake 1. část
Knihu koupíte v
3 e-shopech
od
644 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
644 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Knihydobrovsky.cz
715 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Martinus.cz
688 Kč
Není skladem
Krátký popis
Válka proti Japonsku začala pro Spojené státy skutečným šokem.
Tento otřes se zrodil v Pearl Harboru. „Tichomořský Gibraltar“ se
stal nedělního rána 7. prosince 1941 cílem brilantně naplánovaného
a mimořádně profesionálně realizovaného úderu japonského palubního
letectva, startujícího z šesti nosičů, které tvořily součást
uskupení Kidó Butai (Mobilní svaz) viceadmirála Naguma. Letadlové
lodě Dai-ichi Kókú Kantai (1. vzdušného loďstva) Akagi, Kaga,
Sóryú, Hiryú, Shokaku a Zuikaku i výkony císařských letců tak
navždy vstoupily do historie. Sedmého prosince pro USA začala válka
s dravou, kulturně zcela odlišnou asijskou mocností. Mýtus o
nevyprovokovaném úderu na americké území, provedený navíc pod
pláštíkem mírových jednání, se na dlouhá léta prosadil ve vnímání
událostí a odrazil se v označení 7. prosince Dnem hanby (Day of
Infamy). Úderu na Pearl Harbor je zasvěceno mimořádné množství knih
a statí, rozebírajících tuto událost zásadní důležitosti (a to
nejen pro průběh II. světové války) ze všech možných úhlů. Řada z
nich je věnováno rovněž akcím triumfujícího císařského palubního
letectva. Naopak operace amerických letadlových lodí, zejména
relativně blízko Havaje se onoho osudového rána plavící USS
Enterprise, jsou často pomíjeny.Přitom reakce amerických admirálů,
důstojníků i příslušníků mužstva, nacházejících se 7. prosince v
Pacifiku na lodích mimo přístav či v kabinách palubních letounů,
jsou mimořádně zajímavé. Šok, překvapení, hněv, odvaha přijímat
rázná rozhodnutí i schopnost plnit mimořádně náročné úkoly – a na
druhé straně váhání, zmatky, určitá nekompetentnost, zásadní
pochybení, která jen díky šťastné shodě okolností nepřinesla další
katastrofy a ještě nezvýšila i tak neúnosně rozsáhlý soupis
amerických ztrát. V těchto hodinách se rodil slogan, provázející
poté boje v Tichomoří až do konečné porážky Japonska: „Nezapomeň na
Pearl Harbor!“ Letadlové lodě náležící do svazku US Pacific Fleet
pokračovaly v akcích i ve dnech bezprostředně po 7. prosinci. Do
Pearl Harboru se z nich vracely jen na nejnutnější dobu nezbytnou k
doplnění pohonných hmot a materiálu. Enterprise, Lexington a
Saratoga křižovaly Tichým oceánem a jejich palubní letadla marně
pátrala po protivníkovi. Šlo převážně o chaotické a špatně vedené
operace bez většího efektu na nepřítele. Z jeho válečných plavidel
totiž v té době v okolí Havajských ostrovů zůstávaly po ústupu Kidó
Butai viceadmirála Naguma již pouze ponorky. Potopení jedné z nich,
I-70, Dauntlessy z USS Enterprise se stalo prvním reálným úspěchem
palubního letectva US Navy v pacifické válce.Jednalo se o mimořádně
problematické období, v jehož průběhu si podle některých autorů
americké námořnictvo sáhlo na samé dno. A nešlo pouze o neschopnost
náležité reakce 7. prosince, ale zejména o nešťastnou plavbu na
pomoc statečným obráncům atolu Wake, která pro Pacific Fleet
skončila úplným debaklem. Právě příběh vojáků a pilotů americké
námořní pěchoty bránící tuto ztracenou vartu v odlehlé části
Tichého oceánu se pozoruhodným způsobem proplétá s aktivitami
letadlových lodí US Pacific Fleet. Na straně jedné vytrvalost a
houževnatost, maximální nasazení ústící v odražení japonského
pokusu o vylodění 11. prosince a posléze hrdinský boj s drtivou
přesilou při druhé, tentokrát již úspěšné invazi. Na druhé straně v
případě US Navy (a to včetně letadlových lodí a palubního letectva)
honičky za stíny, časté změny rozkazů, opakované plané poplachy a
chaotické situace včetně palby do vlastních řad. A především
váhavost, vedoucí v polovičatě realizovanou plavbu záchranné
výpravy k Wake a její ústup bez střetnutí s nepřítelem. Nebyl však
všem dnům konec. Letectvo US Navy se vzpamatovalo mimořádně rychle
a potvrdilo jednu důležitou skutečnost: Na spojenecké straně přece
jen od samého začátku měření sil v Pacifiku a jihovýchodní Asii
existovala moc, která svou výzbrojí, profesionalitou, úrovní
výcviku a morálkou nezaostávala za opakovaně vítězícími císařskými
válečníky: letadlové lodě US Navy a z jejich palub operující
letecké skupiny. Rozpačité úvodní plavby US Navy vyústily během
února a března 1942 v sérii ofenzivních úderů letadlových lodí
podniknutých proti periferním základnám Japonského císařství, které
vrátily Američanům sebevědomí.