Umění radosti

Jmenuje se Modesta — ale je všechno, jen ne pokorná a mírná. Modestu, běžným pohledem amorální a vášnivou ženu, chrání při dějinných i osobních bouřích zvláštní neporazitelný talisman — umění radosti. Přišla na svět v malé sicilské vesničce v chudé rodině a v ještě chudší zemi 1. ledna 1900 — ve stejný den jako nové, dvacáté století. Holčička, jež už v dětství objevila tělesnou slast, ví, co chce, a neváhá se o to porvat. Jméno Modesta v italštině znamená všechno, čím ona není — pokorná, mírná a smířená s tím, že nikdy nedosáhne toho, po čem touží. Takovou ji chtěli mít — ale ona je divoká a nezkrotná. Z kláštera, kde ji vychovávaly řádové sestry, se dostává do šlechtického paláce, kde se díky svému talentu a cílevědomosti prostřednictvím sňatku stane hlavou rodiny. Emancipace žen, volná láska, homosexuální vztahy, násilí, přetvářka, nemoci, potraty a nemanželské děti, všudypřítomná bezohledná mafie, fašismus dusící svobodnou kulturu, války, politické ideje infikované nemilosrdnou ideologií… Modesta proplouvá dějinami celého dvacátého století se svobodnou myslí i neuvěřitelnou odvahou a nebojí se vydat proti proudu. Triumfální příběh vynalézavé ženy… bezstarostný a moudrý. — The New Yorker Román Umění radosti více než dostojí svému jménu — je stejně tak podvratný, výstřední a neodolatelný jako jeho hlavní hrdinka. — The Independent Román Umění radosti je od svého výbušného a zneklidňující úvodu až po klidné tempo lyrického závěru plný vášně, myšlenek, dobrodružství a záhad. — The San Francisco Chronicle