Na konci dvanáctého a v první polovině třináctého století se české království ocitá na pokraji záhuby. V této době se vlády ujímá Přemysl
Otakar I., aby upevnil poměry ve státě a vydobyl svému národu čestné místo v Evropě.
Po jeho boku stojí ctižádostivá manželka Konstancie Uherská, která musí o své místo na slunci tvrdě bojovat. V zapuzené a stárnoucí první králově manželce Adlétě, jež se nechce vzdát problematického práva na místo první ženy v českém království, má totiž zdatnou sokyni, která za pomoci míšeňských bratří i nelítostného soupeření římsko-německých vzdorokrálů rozdmýchává ustavičné spory.
I když se nakonec přízeň osudu přikloní ke Konstancii a k Přemyslu Otakarovi, který z bouřlivého vlnobití mocenských zápasů získává kořist nejcennější – Zlatou bulu sicilskou –, je jejich moc a sláva spíše trýzní než radostí…
Ve městech už se nedá žít a Miina rodina je nucena přestěhovat se do Výšiny, uměle vytvořené kolonie v horách. Je tam bezpečno, vše dokonale funguje, v centru se navíc nachází obrovská květinová archa, která zaručuje záchranu vegetace na zemi. Ale nic není, jak se na první pohled zdá, a nepřátelé se skrývají úplně všude. Zatímco Mia odhaluje pravdu o novém domově, lidé ve Výšině i mimo ni zjišťují, že utéct se dá před vším – kromě vlastní minulosti.