Tí, čo majú vieru, vedia hory prenášať

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 1 e-shopu

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Tí, čo majú vieru, vedia hory prenášať koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
168 Kč
Není skladem

Krátký popis
Misijná myšlienka pretrváva v mysliach našich ľudí oddávna. Kniha vyzdvihuje šírenie misijnej myšlienky od prvého arcibiskupa Karola Kmeťku, ktorý založil Pápežské misijné diela na Slovensku až do dnešných dní. Dokumentuje začiatky misijného hnutia, tiež krajiny, kam pomoc zo Slovenska putovala. Niektoré misie sú opísané bližšie, aby mal čitateľ reálnu predstavu o živote v týchto krajinách.Kniha rozpráva o dobročinnosti veriacich, ktorí sa podieľali na nezištnej pomoci ľuďom, ktorých ani nepoznali. Bolo to aj v čase totalitného režimu, keď sa takejto činnosti kládli aktívne prekážky, ale ich presvedčenie, že konajú dobro, sa nedalo zlomiť. Aj keď má občianske združenie Slovenské misijné hnutie iba 25 rokov, samotná misijná pomoc vznikla a účinkovala omnoho skôr. Veď mnohí starší ľudia si dobre pamätajú na neformálne zbierky na misie či na posielanie balíkov. V tomto texte sú zaznamenané aj situácie, ktoré priblížia čitateľovi dobrodružné cesty laikov. Hlboká viera a presvedčenie, že „Bohu nič nie je nemožné“, napĺňala ich život a konkrétne skutky, do ktorých zapájali aj iných. Zdá sa, že v každom čase, v každom systéme či zriadení sú ľudia, ktorí žijú duchom evanjelia a dokážu aj „vrchy prenášať“.
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Tí, čo majú vieru, vedia hory prenášať je 168 Kč

Výběr knih vydavatele Lúč

Zobrazit všechny knihy vydavatele Lúč
Naše tipy


Rod bijících srdcí
Rod bijících srdcí - Olivia Wildenstein

CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.