Americký teoretik a historik umění Jonathan Crary ve své práci primárně nezkoumá obrazy, ale konstrukci pozorovatele a subjektu a jejich historické proměny. Crary vyvrací tradiční výklad o zlomu mezi „starším“ a „novým“ modem reprezentace na konci 19. století, tedy o rozkolu malby a realistického zobrazení, kdy fotografii připadla role věrného obrazu světa. Archeologickým průzkumem myšlení o vidění ukazuje význam fyziologie a psychologie vnímání na začátku století a nových technik pozorování i masové vizuální zábavy (stereoskop, fenakistoskop). Vizualitu spojuje s procesy pozornosti a rozptýlení. Vizuální zkušenost moderny se tak rodí skrze nové formy subjektivity, komunikace, spotřeby a moci. Kniha z roku 1990 patří k základům teorie vizuální kultury. Inspirovala také teoretiky médií a kultury, filmovou či literární teorii a předjímala přístupy mediální archeologie i současné diskuse o ekonomii pozornosti.
Náhlá zástava oběhu. Tonutí v bazénu. Pád z koně. Autonehoda. Ze země se zvedá záchranářský vrtulník a na jeho palubě sedí doktor Marek Dvořák. Začíná boj o čas – a hlavně o život. Tři desítky příběhů vás přenesou přímo do terénu. Ocitnete se na palubě vrtulníku, na místě nehody i na urgentním příjmu. Ve světě, kde se během jedné služby vystřídají naděje, bezmoc, vyčerpání i svérázný lékařský humor. Tato kniha přibližuje nejen osudy pacientů, emoce jejich blízkých a náročnou práci zdravotníků. Ale má také za cíl pomáhat. Na konci každého příběhu najdete praktického průvodce první pomocí: jak zachovat chladnou hlavu, co v dané situaci dělat nebo jak se do ní vůbec nedostat. Nejde tudíž jen o svědectví ze zákulisí záchranky, ale taky o knihu, díky které jednou můžete zachránit život. Novinka je návratem autorské dvojice Martin Moravec a Marek Dvořák. Jejich knižní rozhovor Mezi nebem a pacientem získal cenu Magnesia Litera.