Na blíže neurčeném místě v České republice se v jednom luxusním hotelu setkávají čtyři přátelé z 90. let: Maďar, východní Němec, Polák a Čech. Tato skutečnost umožní všem účastníkům setkání, aby se při debatách o střední Evropě vyrovnávali nejen s tímto fenoménem, ale rovněž se svou vlastní minulostí. Na tyto leckdy mučivé pokusy nejsou sami: bedlivě je při nich sledují i zástupci mladší generace – česká recepční a synovec polského hosta –, kteří si tak aspoň jako pozorovatelé mohou lépe uvědomit, odkud vlastně sami pocházejí, a kam tedy také asi patří. Hra vznikala v době covidových uzávěr, v letech 2020–2021, formou on-line dialogu. Oba autoři se tehdy pokoušeli prací na společném divadelním dramatu překonat jednak fyzickou odloučenost, výsledku úředních nařízení, a také případná nedorozumění v chápání fenoménu střední Evropy, k nimž došlo v důsledku rozdílné historické zkušenosti a socializace. Hra je tak originálním spojením dvou odlišných pohledů na historii od dvou významných autorských osobností německého a českého jazyka, kteří se v minulosti seznámili jako autor – Schlink – a jeho překladatel – Kafka.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.