Smát se nahlas
Knihu koupíte v
5 e-shopech
od
305 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
305 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Knihydobrovsky.cz
357 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Kosmas.cz
359 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Martinus.cz
310 Kč
Není skladem
Knihcentrum.cz
327 Kč
Není skladem
Krátký popis
Po odvážném, vtipném a politicky nekorektním románu Holky z nezisku
autoři opět nezklamali. Zatímco pokrokoví novináři uvalili na román
klatbu v podobě cancel culture, alternativa román ocenila
Krameriovou cenou. Román Smát se nahlas je opět velká provokace.
Myšlenka inscenovat příběh Jaroslava Haška jako divadlo na divadle
(byť zde v prozaickém podání) umožňuje ve zjevných i skrytých
paralelách konfrontovat dva světy, mezi nimiž sice leží více než
sto let, ale jejichž podobnost je – zvláště dnes – až zarážející.
Jaroslav Hašek je nejpřekládanější prozaik na světě. To ovšem není
pro současný establishment překážkou, aby si ho okázale nevážil, a
aby jeho dílo velkolepě ignoroval. Jaroslav Hašek nedostal nikdy
žádnou literární cenu, a nikdy ho žádný český president neocenil
ani in memoriam, byť ve světovém měřítku patří k neopomenutelným
Čechům. Ačkoliv od jeho smrti letos (2023) uplynulo sto let a od
jeho narození sto čtyřicet let, oficiálně je zapomenut anebo žije
pouze v podobě drobných, většinou groteskních střípků, často
zavádějící povahy. Svým způsobem k tomu přispěla i kinematografie.
Snad s výjimkou filmu Velká cesta (Jaroslava Haška zde skvěle hrál
tehdy třiadvacetiletý Josef Abrhám), kdy to musel být ruský režisér
Jurij Ozerov, kdo pochopil sílu Haškova rebelství. Jak píše autor:
„Sílu nejpřekládanějšího prozaika na světě, který naučil Čechy,
Slováky, Němce, Rakušany, Američany, Rusy, Číňany… jak si od
systému nenechat přerazit páteř a zároveň ho zdestruovat svým
souhlasem. Haškův život, to je zosobnění tématu jedinec versus
systém.“ Nejsem si jist, zda by se dnes hry o Haškovi nějaké
divadlo ujalo… A zda by se opravdu u jeho bran neobjevili nějací ti
náhle probuzení aktivisté, kteří by rychle vyškrtali ze hry vše, co
je necitlivé a urážející. Woke – kvok. Právě proto, že nemůžeme
spoléhat na divadlo, oceňuji skutečnost, že máme k dispozici tuto
beletrizovanou podobu díla o spisovateli, jehož Švejk opravdu není
kvintesencí Ladova idylického obrázku, ale nezničitelným rebelem
belmondovského typu.