Román o hledání vlastní hodnoty, o snaze vystoupit z vlastního stínu a najít ve svém životě slunce. O zdánlivě lehkém úkolu najít lásku k sobě samému, obejmout se. Hlavní hrdinky hledají svého zachránce, který je má uzdravit. Bohužel zachránce, jak to tak v běžném životě chodí, ne a ne se dostavit. Hrdinky ztrácejí naději a ocitají se na dně svých životů. Jsou nucené postavit se tváří v tvář svým traumatům. I když se navzájem znají celá léta, až nyní se doopravdy poznávají a objevují sílu skutečného přátelství. Samotné přátelství jim ale k uzdravení nestačí. Uvědomí si tyto mladé ženy, že jediným zachráncem v jejich životech mohou být pouze ony samotné?
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.