Kniha „Slovní humor Vlasty Buriana ve filmu“ je pokusem zmapovat Burianovu práci s jazykem, která vedle pohybových, pěveckých, tanečních, improvizačních a imitátorských schopností představuje nejvýraznější rys jeho uměleckého profilu. Jejím obsahem je sonda do hlubin slovního humoru krále komiků v éře zvukového filmu v období 1930-1943. Z logických důvodů opomíjí čtyři Burianovy němé filmy z let 1923-1927, a stejně tak ponechává stranou jeho podíl na filmové produkci po komunistickém puči v únoru 1948. Publikace si nemůže klást za cíl zpracovat dané téma komplexně – už proto, že výběr ukázek zůstává výhradně na autorovi. Jeho nespornou výhodou při práci byla skutečnost, že se slovnímu humoru literárně i scénicky věnuje více než čtyřicet let.
Největší touhou Selene Bowersové je být přijata do Henbaneského covenu, elitní akademie pro čarodějky – a udělala by pro to cokoli. Praktikování magie si však u ní vybírá krutou daň: pokaždé když použije nějaké kouzlo, ztrácí část svých vzpomínek. Svou mocí navíc omylem osvobodí čaroděje Memnona, po tisíciletí drženého v zajetí. Když pak v covenu začne kdosi vraždit ostatní čarodějky, je to právě Selene, kdo se kvůli absenci vzpomínek stane hlavní podezřelou. Její jedinou nadějí se stává Memnon–za svou pomoc však mocný mág požaduje vysokou cenu…