Kniha „Slovní humor Vlasty Buriana ve filmu“ je pokusem zmapovat Burianovu práci s jazykem, která vedle pohybových, pěveckých, tanečních, improvizačních a imitátorských schopností představuje nejvýraznější rys jeho uměleckého profilu. Jejím obsahem je sonda do hlubin slovního humoru krále komiků v éře zvukového filmu v období 1930-1943. Z logických důvodů opomíjí čtyři Burianovy němé filmy z let 1923-1927, a stejně tak ponechává stranou jeho podíl na filmové produkci po komunistickém puči v únoru 1948. Publikace si nemůže klást za cíl zpracovat dané téma komplexně – už proto, že výběr ukázek zůstává výhradně na autorovi. Jeho nespornou výhodou při práci byla skutečnost, že se slovnímu humoru literárně i scénicky věnuje více než čtyřicet let.
Everly vždycky věděla, že je jiná. Dcera kazatele, vychovaná v dusivém prostředí náboženského společenství, kde byla magie hříchem a její vlastní schopnosti zakázaným tajemstvím. Celý život poslouchala, potlačovala svou sílu, a přesto cítila, že v ní dřímá něco většího. Pronásledovaly ji zlé sny a vidiny, volaly ji neodbytné temné hlasy – a pak přišla chvíle, kdy se její život navždy změnil. Callum, pradávný démon, je osamělý lovec božstev odsouzený k věčnému putování světem a k boji proti silám, které by zničily celý svět. Po tisíce let čekal na svou jedinou osudovou ženu – na čarodějku, která se mu zjevovala ve snech a mohla změnit budoucnost. Když se jejich cesty konečně zkříží, není to náhoda. Je to osud. Brutální vražda, dům plný magie, tajemství ukrytá za zdmi a odhalení, která zpochybní všechno, co Everly dosud znala. Callum ví, že se v Everly skrývá moc, která by mohla zničit jeho nepřítele – a že cena za její využití bude zdrcující.