Slezsko v dějinách českého státu I.+II.
Knihu koupíte v
1 e-shopu
od
1 095 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
1 095 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Krátký popis
Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od
pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného
záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem
Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou
historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po
více než čtyři staletí integrální součástí českého státu. První
svazek, na němž se autorsky podíleli Vratislav Janák, Pavel Kouřil,
Dalibor Prix, Robert Antonín a Martin Čapský, zahrnuje dějiny
slezského teritoria od pravěku přes antiku až po příchod
slovanského obyvatelstva, dále období středověku, kdy se Slezsko,
původně údělné knížectví polských Piastovců, jež se během doby
rozštěpilo na téměř dvě desítky knížectví, stalo ve 14. století
integrální součástí českého království. Velkou roli sehrávalo již
tehdy největší slezské město Vratislav, po Praze největší v celé
Koruně české, jež by˝glo hospodářským, obchodním i kulturním
centrem celé země. Pravověrní katoličtí Slezané se v 15. století
ostře postavili proti reformnímu zanícení etnických Čechů a tvořili
pak neodmyslitelnou součást všech křižáckých akcí proti českým
husitům. Také proti Jiřímu z Poděbrad zůstali Slezané v nenávistné
opozici, a zůstává proto paradoxem dějin, že právě oni se v 16.
století horlivě připojili k luterské reformaci. Druhý svazek, na
němž se autorsky podíleli Radek Fukala, Irena Korbelářová, Rudolf
Žáček, Jaromír Olšovský a Dušan Uhlíř, zahrnuje dějiny Slezska od
roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a
luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy
však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále,
byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat
protestantskou víru, barokní protireformace i počátky
industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití
pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II.,
který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví
(1740-1742) a posléze válce sedmileté (1756-1763), posledním pokusu
podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně
prosperující provincie.