Michal by raději fungoval z domova, ale nová práce je pro něj velkou výzvou. Marie zoufale hledá uplatnění, pro Adélu skladiště představuje rozjezd kariéry, Tereza v něm konečně nachází bezpečí. A Robert, který selhal v profesním i rodinném životě, se mu raději vyhýbá. Stejně jako Eliáš, který netuší, jakou v tom vlastně sehrál roli. Ve skladišti se prolínají příběhy plné nepochopení a zmařených snů, ale taky naděje, která se může objevit na tom nejméně pravděpodobném místě.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.