Should We Fall to Ruin

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 1 e-shopu od 495 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Should We Fall to Ruin koupíte na Knihydobrovsky.cz
Knihydobrovsky.cz
495 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Krátký popis
When the Japanese invade in 1942, the men and women stationed at the New Guinea port of Rabaul flee into the jungle. Written off by their government as ‘hostages to fortune’, the little-known garrison on Australia’s tropic frontier has been left with no modern equipment, no lifeline to the outside, and no means of escape. Most are captured and killed in the sinking of the prison ship Montevideo Maru, which remains Australia’s worst sea disaster. But the surviving soldiers and nurses carry on, to fight the Japanese on other fronts, or to witness the collapse of the Japanese Empire from the inside. Having borne the brunt of defeat, their letters and diaries also record the turning point of the war and the march to victory. Rich in detail drawn from first person accounts, Should We Fall To Ruin illuminates this untold period in military history. It is a compelling tale of bravery and resilience in the face of a seemingly unstoppable enemy. PRAISE FOR SHOULD WE FALL TO RUIN‘an important addition to the Australian wartime canon’ – The Saturday Paper
Výběr knih autora Harrison Christian

Zobrazit všechny knihy autora Harrison Christian
Výběr knih vydavatele Ultimo Press

Zobrazit všechny knihy vydavatele Ultimo Press
Naše tipy


Spolubydlící na zabití
Spolubydlící na zabití - Penelope Bloom

Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.