Sexuální všehochuť

Vdobách předinternetových hledala školní dítka vPravidlech školního pravopisu pod jistými písmeny jistá slova. Písmena tam byla vždy, hledaná slova nikdy. Nejnovější kniha Radima Uzla tímto problémem netrpí. Je vní všechno. Sex pěkně jako podle abecedy, neboť erotika je vlidském světě všudypřítomná – a kdo by to chtěl skrývat, byl by špatným vypravěčem. Radim Uzel to ví – a když píše, usmívá se. Zautorovy předmluvy: Lidská sexualita je všudypřítomná, prostupuje životem každého člověka od narození do smrti. Dokonce sexualitě vděčíme i za svou vlastní existenci. Vždyť přece naši rodiče museli nejméně jednou v životě pohlavní styk absolvovat. A pokud jsme zplozeni mimotělním spojením vajíčka a spermie ve zkumavce, tak musel náš tatínek ty spermie získat onanií. Někteří lidé to neradi slyší. Považují sexualitu za něco nemravného. Většina lidí si však o sexualitě ráda něco přečte. V následujícím textu jsem se pokusil to seřadit abecedně. Zcela jistě v tom čtenáři zalistují raději než vpojednání o meziplanetárních letech, mimozemských civilizacích, nebo v encyklopedickém pojednání onemocech ušních, krčních a nosních. Můžete to číst na přeskáčku. Podobné krátké texty o životě s názvem „Tak nevím“ vydal nedávno filmový režisér Jiří Menzel a věnoval to dokonce našemu panu prezidentovi Klausovi s doporučením, že si to může přečíst třeba ina záchodě. Tak nevím, ale tuto sexuální všehochuť si může na záchodě taky číst nejen pan prezident, ale vlastně každý gramotný občan znalý českého jazyka. Hodí se i do vlaku nebo do čekárny k lékaři. Všimněte si, že tam většina lidí jenom tak sedí a tupě na sebe zírá.