Autofikční román z temného období po sovětské invazi v roce 1968 nastoluje otázky o individuální a společenské paměti, traumatu a vině. Autor a jeho žena Zora Jesenská byli významnými osobnostmi slovenského kulturního života a jako tváře uvolnění 60. let byli posrpnovým režimem ostrakizováni. Pohřeb Z. Jesenské v roce 1972 se stal politickou událostí a jeho účastníci čelili exemplárním perzekucím. Kniha je detailním popisem týdne po manželčině smrti a historickým záznamem o ničivých dopadech začátku normalizace. Rozner píše s krutou upřímností nejen o sobě, svých emocích a zkušenostech z minulosti, ale i o klíčových osobnostech slovenského veřejného života. Zároveň vypráví dojemný milostný příběh nepravděpodobného páru. Kniha byla poprvé vydána až několik let po autorově smrti, v roce 2009, a vyvolala na Slovensku vlnu diskuzí. Anglický překlad je doprovozen doslovem I. Taranenkové a osobní překladatelskou poznámkou/vzpomínkou J. Sherwood.
Když Genevieve Grimmové zemře matka, zůstane jí řada otázek, na něž nikdo nedokáže odpovědět – dokud neobdrží pozvánku do Encantry, prokleté vily v Itálii, zamrzlé v čase. Hříšně pohledný ale nepřátelský Rowin Silver se ji sice pokusí zahnat, ovšem Genevieve si dovnitř najde vlastní cestu… a brzy si uvědomí, jaká to byla chyba. Encantra je totiž zvráceným sídlem, v němž je Rowin se šesti svými sourozenci polapený ve smrtící hře, kterou musejí hrát pro potěšení krutého ďábla a jeho diváků. Přežít může jen jediný obyvatel domu a Genevieve nyní musí vyhrát, jinak zemře. br br Rowin ji varuje, že její jedinou šancí je zúčastnit se jako jeho manželka… takže musejí publikum přesvědčit, že jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Genevieve je ochotná udělat cokoli, aby vyvázla živá, ale taky ví, že nemůže Rowinovi věřit a že ta spalující touha mezi nimi je falešná. br br Byl to přece sám Rowin, kdo ji naučil hlavní pravidlo Encantry… Nikdy, absolutně nikdy nevěř svému srdci.