Rytíř z pomezního hvozdu

Mocný příslušník aristokracie českých zemí pan Přibyslav z Křižanova, jehož životní osudy se odehrávaly v průběhu první poloviny 13. století, se nepochybně zařadil mezi nejvýznamnější představitele šlechtických a společenských elit upevňujícího se přemyslovského království. Tuto skutečnost dosvědčuje doložitelné zastávání vysokých úřadů v rámci moravského zemského uspořádání. Jedná se především o Přibyslavovo působení v kastelánských úřadech na hradě Veveří, doložené k rokům 1238 a následně v překotně se rozvíjejícím Brně, roku 1239. Nesporně významová sféra Přibyslavova života je charakterizována i faktem jeho otcovství, jehož prostřednictvím se „zasloužil“ o zrod páté příslušnice české rodiny svatých, své dcery Zdislavy, manželky vlivného severočeského Markvartice pana Havla z Lemberka. Vyspělé duchovní prostředí, vládnoucí v Přibyslavově rodině a prostředí brněnských mendikantských klášterů, se stalo pro mladou Zdislavu inspirujícím a formujícím podnětem k duchovní a charitativní činnosti, kterou později bohatě rozvinula v okolí severočeského hradu Lemberka.