Rudolf Kopecký: Vzpomínky starého novináře
Knihu koupíte v
3 e-shopech
od
228 Kč
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Dobre-knihy.cz
228 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Martinus.cz
239 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
a
1
další varianta
Martinus.cz
285 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Knihydobrovsky.cz
402 Kč
Skladem
(odeslání ihned)
Krátký popis
Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných "Vzpomínky
starého novináře" od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o
osm dílů o 2350 stranách strojopisu, v nichž autor velmi čtivou
formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousko-Uhersku,
osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v
zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty
poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně
rozebrány. Kopecký píše kritickým pohledem, netají se odmítavým
postojem k Edvardu Benešovi, přináší zase jiný, unikátní úhel
pohledu na moderní československé dějiny. Vzhledem k enormnímu
rozsahu nebyly Kopeckého paměti dosud publikovány. Cílem projektu
je vydat nejzajímavější kapitoly pamětí, opatřené poznámkovým
aparátem a medailonky vybraných osobností. Kniha bezpochyby vzbudí
zájem odborné i laické veřejnosti, vyvolá řadu diskusí a
kontroverzí. Rudolf Kopecký (vl. jménem Kauders), syn prodavače, se
narodil v Praze 27. prosince 1893. Studoval na Technické univerzitě
v Praze, avšak studia nedokončil, protože byl odveden do rakouské
armády. Během 1. světové války Kopecký chvíli sloužil na ruské
frontě, ale kvůli zranění strávil většinu války rekonvalescencí. V
samostatném Československu pracoval pro periodika Tribuna, Čas a
Národní listy, politicky se hlásil k národně demokratické straně
Karla Kramáře a tedy do "protihradního" tábora. Byl také aktivním
svobodným zednářem a angažoval se v budování československého
svobodného zednářství po roce 1918. Významně se zapojil do hnutí
"Volná myšlenka", které spoluvytvářel. Na jaře 1939 se přidal k
zahraničnímu odboji v Polsku, Rumunsku, ve Francii a konečně ve
Velké Británii, kterou již neopustil. Rozešel se s koncepcí Edvarda
Beneše a odmítal příklon k Sovětskému svazu, pročež se ani po konci
druhé světové války nevrátil domů. Z Londýna otevřeně kritizoval
poválečné poměry v Československu, vydával čtrnáctideník Národ,
založil skromný think-tank a informační centrálu Czech Liberal
Information Service, kde se mělo soustřeďovat jádro národních
demokratů, které zamýšlel obnovit jako politickou stranu v těžkých
podmínkách exilu. Podílel se na československém vysílání BBC,
přispíval do celé řady pravicově orientovaných exilových tiskovin.
Zemřel v Londýně 25. listopadu 1981.