Kniha představuje výzkum specifického a zároveň sdíleného způsobu komunikace komiksu z pohledu filozofického i empirického. Hypotéza textu spočívá v přesvědčení, že komunikace komiksového kódu se navzdory častému přesvědčení nezakládá v užívání ryze jedinečných typů znaků. Ale jak nám tedy komiks sdělení předává a jaké znaky k tomu používá? Tato kniha se zabývá analýzou používání určitých typů komunikačních nástrojů, především tzv. komponovaného umístění figur (komponu). Dále se věnuje popisu principů, kterými operuje komiksový kód a jež se v různé míře realizují na jeho podobě. Konstituce komiksových textů a povaha sdělení bude nahlížena především na základě míšení funkcí obrazového popisu a textových obrazů.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.