Genetika jako svébytná věda, ustavená na samém počátku 20. století, zaměřila svoji pozornost na popis křížení a předvídání jeho výsledků. Tomuto účelu sloužila i nově zavedená terminologie, jejíž součástí se stal pojem gen. Pojetí genu se však již v prvních desetiletích 20. století velmi proměnilo. Objevily se spekulace o jeho hmotné podobě a potenciální dělitelnosti a rostl také zájem o jeho působení. Jednotlivé kapitoly této knihy představují dílčí témata, jejichž studium zásadně ovlivnilo pohled na gen: hledání spojitosti mezi geny a enzymy, spory o podobu mendelovské notace, výzkum mutací nebo pseudoalelismu atd. Neudržitelnost dosavadních pojetí genu se naplno projevila ve 40. letech 20. století, kdy se o slovo začíná hlásit genetika molekulární.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.