Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982. V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934. V Německu žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku – nacisté Německu výhradně prospívají. Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit. V roce 1948 emigrovala do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury“. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934–1940 v jejím podání.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.