Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny, tak s jejími základními problémy, pojmy a termíny. Po historické stránce je důraz položen na počátky etického myšlení u Sókrata, Platóna, a Aristotela, na osvícenskou kritiku tradiční etiky u Kanta a utilitaristů a na materiální etiku hodnot, která se vůči oběma tradicím kriticky vymezuje. Výklad tradiční etiky je zaměřen na koncepci dobra jako cíle a na koncepci zdařilého života založeného na mravních a rozumových ctnostech. Výklad osvícenské etiky čtenáře seznámí jak s utilitaristickým prosociálně orientovaným přístupem, tak s Kantovým důrazem na nevyčíslitelnou hodnotu každého jednotlivce. V centru výkladu materiální etiky hodnot se nachází polemický vztah Schelerovy etiky ke Kantovu etickému „formalismu“ a pojem hodnoty u Dietricha von Hildebranda.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.