Poslední pokušení Krista

Amerického režiséra Martina Scorceseho oslovila kniha natolik, že s nemalými obtížemi prosadil její filmový přepis u společnosti Universal za neuvěřitelně nízkou sumu šest a půl milionů dolarů. Distribuce filmu pak vyvolala nepokoje náboženského rázu a hrozby bombových atentátů na kina. Potíže se projevily nejen v USA, ale i ve světě. Čeští duchovní protestovali proti uvedení snímku v televizi. Poslední pokušení Krista pojednává o duševně rozpolceném člověku, hledajícím životní poslání, což je časté téma Scorseseho hrdinů (Taxikář, Zuřící býk, Alice tu už nebydlí...). Ježíš pochybuje o sobě samém a vzpírá se úkolu, k němuž je předurčen Bohem. Nechce být vyvoleným, a když se rozhodne přece jen naplnit svůj osud, dopustí se řady omylů a chyb. Ani na kříži není bývalý tesař zcela přesvědčen, že zvolil správnou cestu; musí ve snu prožít zbytek života jako obyčejný člověk, aby se s konečnou platností přesvědčil, že je a že chce být Mesiášem. Navíc pochopí, že sebeobětování bude mít smysl, jen pokud bude dobrovolné. Představitel Ježíše Willem Dafoe dokonale vystihl rozporuplnost postavy: jeho tvář se přízemně rozkošnicky usmívá a vzápětí má mystický výraz, bojovné chování se střídá s křehkou, takřka dětskou zranitelností a bezbranností. Z postavy tryská nadpozemská síla a hned ji obcházejí mdloby z vyčerpání. Scorseseho snímek skutečně může provokovat věřící, je však neobyčejně působivým a obohacujícím dílem.